Reklama : nabídka publikace

NAVIGACE
Zemědělství
Žádné kategorie.
Potravinářství
Informační zdroje
Věda a výzkum
Mapa serveru

VYHLEDÁVÁNÍ
Rozšířené hledání

UŽIVATELSKÝ PŘÍSTUP
  Uživatel:
  Heslo:
 registrovaný uživatel

ANONYMNÍ MAILINGLIST
  E-mail:

WEB INFORMACE



Nepleťme si stolbur s vadnutím
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 38958 ; Vydáno : 20.8. 2005 ; Autor : Ing. Šárka Vondrášková
Nesprávná diagnóza patří v ochraně rostlin k nejdůležitějším chybám. Nejčastěji se jich dopouštějí sami pěstitelé, ale výjimkou nejsou ani profesionálové. Vzhledem k častým omylům v diagnostice stolburu a jeho záměnám s jinými chorobami (zejména vadnutím) jsou v tomto článku uvedeny nedůležitější poznatky o jeho správném určení, potřebném pro efektivní a cílené postupy ochrany.

     Nesprávná diagnóza patří v ochraně rostlin k nejdůležitějším nedostatkům a chybám. Nejčastěji se jich dopouštějí sami pěstitelé, ale výjimkou nejsou ani profesionálové, kteří  se ochranou rostlin zabývají již delší dobu. Vzhledem k častým omylům v diagnostice choroby stolburu a jeho záměnám s jinými chorobami (zejména vadnutím) jsou v tomto článku uvedeny nedůležitější poznatky o jeho správném určení, potřebném pro efektivní a cílené postupy ochrany.

     Stolbur se obvykle vyskytuje na bramborách a rajčatech, ale v některých letech však není výjimkou ani na paprikách, kde může způsobit významné hospodářské ztráty (např. v roce 2003). V roce 2004 byl na většině lokalit výskyt stolburu nízký. Důvodem byl chladné a deštivé počasí, které stolburu neprospívá, protože ho přenášejí křísi, zejména v teplejších a sušších letech.

     Stolbur způsobuje patogen Stolbur phytoplasma, patřící mezi tzv. fytoplazmy, což jsou zjednodušeně mikroorganismy na vývojovém stupni mezi viry a bakteriemi. Podobně jako viry jsou typickými intracelulárními (vnitrobuněčnými) parazity rostlin, napadajícími zejména floém (lýko), ve kterém se šíří a způsobují celou škálu symptomů. Základním znakem odlišným od jiných chorob je to, že velmi ojediněle způsobují odumření hostitele. Jejich průběh je charakteristický zejména zaostáváním v růstu a deformacemi, vznikem novotvarů a zvláštních útvarů (vzdušné hlízky), fylódií (zezelenáním), hromaděním antokyanu a jinými tvarovými změnami a dekoloracemi (ztrátou barvy).

     Stolbur napadá kulturní rostliny zejména z čeledi Solanaceae (rajče, paprika, brambor) a desítky jiných planě rostoucích rostlin z různých čeledí (Euphorbiaceae, Daucaceae, Cuscutaceae). Na rajčeti vyvolává nápadné změny na všech nadzemních orgánech. Vrcholky rostlin jsou chlorotické, mají zhrublé stonky, zkrácená internodia a vyznačují se vertikálnějším vzrůstem (tzv. gotický). Listy jsou silně redukované, krní, tuhnou a okraje se stáčejí směrem nahoru, často mají abnormální postavení. Objevuje se na nich antokyanové zbarvení a dřevnatění pletiv. Charakteristické jsou též patologické změny květních orgánů. Celá soukvětí jsou výrazně vzpřímená, kalichy zvětšené až zlistnatělé, často srostlé. Plody z takových květů se nevyvíjejí. Jak se na napadených rostlinách vytvoří plody, jsou zakrslé, zdřevnatělé a nedostatečně vybarvené. Semena krní a nedozrávají. Na paprice dochází ke vzniku podobných symptomů, ale nejtypičtější jsou změny tvaru a struktury plodů. Jsou buď znetvořené, nebo mají úplně jiný vzhled než příslušná odrůda, často jsou bizarních tvarů.

     Stolbur není přenosný mechanicky ani semenem. V přírodních podmínkách ho přenášejí některé druhy křísů, nejvýznamnější je žilnatka vironosná (Hyalestes obsoletus). Inokulum v přenašečích není infekční hned po nasátí, ale po určitém inkubačním latentním období. U kříse Hyalestes obsoletus toto období trvá 2 až 7 dní. Zdroji infekce pro přenos na kulturní rostliny jsou nejčastěji svlačec rolní (Convolvulus arvensis) a jetele, případně jiné plevely a trávy na mezích, úhorech a rumištích.

     Stolbur je hospodářsky významným činitelem v nejteplejších jižních oblastech Slovenska. Při posuzování škodlivosti je důležité období infekce – čím dřívější infekce, tím vyšší škodlivost, obvykle až 100 %. Opatření proti výskytu stolburu jsou zejména: likvidace plevelů, rezervoáru choroby (např. svlačce), ničení přenašečů a pěstování odolnějších odrůd. Likvidace přenašečů insekticidy je problematická a často neefektivní, což vyplývá z dlouhého období jejich náletů. Křísi mohou totiž na rostliny nalétávat v celém vegetačním období a necílená insekticidní clona insekticidy, aplikovanými každých několik dní, by byla ekonomicky nezvládnutelná. Protože na Slovensku nejsou dostatečně rozpracované metody signalizace náletů křísů, jejich výskyt se musí pozorně sledovat, především v časnějších  fázích (hlavně do období tvorby prvních plodů). Důraz na výskyt křísů je třeba klást hlavně za suchého a teplého počasí, zvlášť při vysokých až extrémních teplotách. Při chladném a deštivém počasí je výskyt a migrace křísů nízká a riziko přenosu stolburu je nižší. I aplikace insekticidů je efektivnější spíš při teplém a suchém počasí, když se v porostu zjistí vyšší výskyt křísů, kteří jsou pro pěstitele většinou méně známí a často je možno je pro nenápadné zbarvení a malé rozměry přehlédnout.

 

Parazitické vadnutí

     Vadnutí způsobené patogenními houbami (v případě rajčete i bakterií) je typické postupnou ztrátou turgoru a usycháním částí rostlin a později celého jedince. Projevuje se nejdříve uvedenými společnými symptomy pro všechny houby, tedy vadnutím, které ve večerních hodinách může ustupovat (tzv. reverzibilní marasmus). Při vadnutí, na rozdíl od stolburu, nikdy nedochází k tvarovým změnám ani k deformacím a naopak, při stolburu nedochází k vadnutí a usychání.  K nejvýznamnějším houbovým patogenům  způsobujícím vadnutí rajčat, okurek a paprik, patří Sclerotinia sclerotiorum a houby z rodu Verticillium, případně Fusarium (Fusarium oxysporum).

     Sclerotinia sclerotiorum je polyfágní druh, typický spíš pro okurku než pro papriku. Charakteristickým rysem a původem vadnutí je napadení báze stonků, kde se vytváří velká skvrna světlehnědého zbarvení, mírně propadlá do pletiva. Ta se postupně rozrůstá a při vhodných podmínkách se pokrývá bílým povlakem mycelia. Na napadených místech se nejdříve tvoří sklerocie, drobné, zpočátku bílé, později černé útvary nepravidelného tvaru, připomínající částečky půdy. V místě napadení se pletivo, včetně vaskulárního (cévního) systému rozkládá, což vede k vadnutí a postupnému odumírání a usychání rostlin.

     Z rodu Fusarium má z hlediska infekcí cévního systému největší význam Fusarium oxysporum. Tento polyfágní parazit v rámci druhu vytváří množství specializovaných forem vyznačujících se užší hostitelskou specializací a rozdílnou symptomatikou. Může napadnout papriku, okurky a množství dalších druhů, což se projevuje třemi hlavními skupinami symptomů, mezi kterými mohou být různé přechody: všechny části rostlin vadnou naráz, jednotliví napadení jedinci komplexně odumírají a usychají. Vadnutí začíná na jednom, případně jen na několika listech hlavního stonku a pokračuje rychleji směrem nahoru než dolů. V jiných případech vadnutí začíná na jednom nebo vícerých bočních výhonech a postupuje směrem na hlavní výhon (stonek). Doba od projevu prvních symptomů po úplné odumření rostliny může být různě dlouhá, od několika dní po několik týdnů. Závisí na celé řadě faktorů. Někdy vzniká i tzv. chronická forma choroby, která má za následek reverzibilní (vratné) vadnutí aniž by nakonec rostlina odumřela. Jakákoli z uvedených forem však výrazně brzdí proces tvorby výnosu, což se nakonec projeví i na efektivitě pěstování.

     Velmi podobné symptomy vyvolávají na okurkách a paprice (ale i na jiných hostitelích) houby z rodu Verticillium (V. alboatrum, V. dahliae). Odlišností je, že při verticiliovém vadnutí choroba postupuje zdola nahoru a pomaleji. Často bývá napadená jen jedna část cévních svazků, takže vadnutí zpočátku podléhá jen část rostliny, která postupně žloutne, zaostává v růstu, až nakonec vadne (hlavně při vysokých teplotách) a odumírá. Při takovýchto lehčích infekcích infikovaní jedinci jen zaostávají v růstu a jsou částečně zažloutlí.

     Choroby cévního systému způsobené houbami z rodu Verticillium a Fusarium oxysporum se označují jako tracheomykózy. Jejich společným znakem je kromě vadnutí disfunkčnost xylému, která je v podstatě příčinou vadnutí. Xylém (dřevo – cévní svazky na průřezu umístěné v střední části stonku) má za úlohu transportovat vodu a živiny z kořenů do nadzemních částí rostlin (akropetálně). (Floém – lýko naopak zabezpečuje translokaci asimilátů opačným – bazipetálním směrem). Houby  napadající xylém, skrz nějž prorůstají hyfy (podhoubím), mohou poruchu funkčnosti způsobovat mechanickou překážkou – prorůstáním hyfy a následným odumřením buněk cévního systému nebo biochemicky jako indukovanou disfunkcí – vylučováním mykotoxinů vadnutí (marazminů), čímž je charakteristické hlavně Fusarium oxysporum. Tyto marazminy způsobují vadnutí i v částech rostlin poměrně vzdálených od místa infekce rozrůstáním mycelia v pletivech hostitele. Do ostatních částí jsou roznášeny akropetálním prouděním vody v xylému. Napadení xylému se dá určit jen na průřezu stonku a to na základě tmavěji zbarveného xylému – cévních svazků ve středu stonku. Ne vždy se však dá tímto způsobem tracheomykóza poznat, protože někdy ke změně barvy v cévních svazcích nedochází nebo je změna barvy nevýrazná. Při infekci bez symptomů na průřezu se dá napadení zjistit jen kultivačními zkouškami na syntetických živných médiích.

     Ochranná opatření proti těmto houbám jsou komplikovaná. Ochrana prakticky začíná už dezinfekcí pěstitelského substrátu na předpěstování sadby. V polních podmínkách je potřeba dodržovat zásady střídání plodin a při vzniku infekce zařadit do osevního postupu méně napadané nebo nehostitelské plodiny. K nejfrekventovanějším hostitelům hub Fusarium oxysporum a Verticillium spp. Patří brambory, řepa, chmel, jetel, sója, okurky, rajčata, křen, třešně, ořechy, rybíz, angrešt a různé okrasné rostliny včetně květů, zahradních a lesních dřevin. Houba Sclerotia sclerotiorum má též polyfágní charakter, ale víc preferuje plodovou a košťálovou zeleninu, dále slunečnici, kořenovou zeleninu, v polních i skladových podmínkách. Brambory, papriku, jetel či okrasné rostliny může též napadat, ale v menší míře. Její polyfágnost má omezenější charakter než předcházející druhy. I symptomy jsou lehčeji určitelné než při tracheomykózních zástupcích. Z toho vyplývá obtížná realizace střídání hostitelských a nehostitelských rostlin hlavně při fuzarióze a verticilióze. Proto těžištěm ochrany je předcházení hromadění infekčního potenciálu v půdě například sterilizací substrátu, střídáním plodin a odstraňováním napadených rostlin i s kořeny. Z chemických opatření je k dispozici  zálivka rostlin, která  však není dostatečně účinná. Při výskytu vadnutí je už jakákoli ochrana zbytečná.

http://www.nasepole.sk/pole06/clanok.asp?ArticleID=19


APLIKACE
Knihkupectví Knihkupectví
Infopult Infopult
Terminologický slovník Terminologický slovník
Agronavigátor Set Agronavigátor Set
RSS Agronavigátor

DNEŠNÍ ČLÁNKY

Implementace předpisů týkající se uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh (EUTR)
Pěstování geneticky modifikovaných rostlin
Veřejné zasedání ČK GMO
Původci růžovění klasů pšenice 2014
Přehled zákonů, vyhlášek a nařízení týkající se zemědělské výroby a rozvoje venkova k 31. březnu 2015 
Poslanecká sněmovna projednává novelu o podpoře biopaliv. Ministerstvo zemědělství tak chce dodržet evropské směrnice
Vyjádření Ministerstva zemědělství k problematice halal porážek
Ministr zemědělství informoval vládu o snižování nepříznivého vlivu pesticidů
SVS - Světový den zdraví
Výsledky mimořádné kontroly nepotvrdily porušování zákonů v chovech kožešinových zvířat

NAVŠTIVTE TAKÉ
Zobrazit předchozí počet záznamů : 7 Zobrazit následující
Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu
Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu
České sdružení pro biomasu
České sdružení pro biomasu
Kontrola podmíněnosti - Cross compliance
Kontrola podmíněnosti - Cross compliance
Provozovatel: MZLU Brno
Provozovatel: MZLU Brno
Informacní prehledové studie ÚZEI
Informacní prehledové studie ÚZEI
Vyzkoušené recepty online
Vyzkoušené recepty online
Burzovní zpravodajství a další
Burzovní zpravodajství a další


 Creative Commons LicenseWeb-portál Agronavigátor podléhá licenci Creative Commons (Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla).
 Články lze šířit pouze s uvedením původní citace a s uvedením zdroje ÚZEI, Agronavigator.cz.