Reklama : nabídka publikace

NAVIGACE
Zemědělství
Archiv
Potravinářství
Informační zdroje
Věda a výzkum
Mapa serveru

VYHLEDÁVÁNÍ
Rozšířené hledání

UŽIVATELSKÝ PŘÍSTUP
  Uživatel:
  Heslo:
 registrovaný uživatel

ANONYMNÍ MAILINGLIST
  E-mail:

WEB INFORMACE



Horské farmy pod drobnohledem
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 97197 ; Vydáno : 22.12. 2009 ; Autor : Ing. Šárka Vondrášková
Na internetových stránkách Evropské komise vyšla v uplynulém týdnu analýza zemědělského hospodaření v horských oblastech vypracovaná Generálním ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova.
fiogf49gjkf0d
fiogf49gjkf0d
Jak vypadá hospodaření na horách a další možné ekonomické aktivity s ním související a jaké podpory mohou získat zemědělci v tomto typu méně příznivých a znevýhodněných oblastí? Průměrná situace horského zemědělství v Evropské unii se nejeví extrémně kritickou ve srovnání s hospodařením mimo ně, tvrdí analýza Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova. Jako podklad pro debatu o tomto problému a o jeho řešení ve společné zemědělské politice po roce 2013 vyšla v uplynulém týdnu na internetových stránkách Evropské komise.
Horské oblasti definuje čl. 18 nařízení č. 1257/99 jako ty, které jsou charakterizovány výrazným omezením pro používání půdy a značným nárůstem nákladů potřebných k zajištění existence. Tím omezením jsou zejména značná nadmořská výška a velmi obtížné klimatické podmínky, jejichž důsledkem je výrazné zkrácení vegetační doby. V nižších polohách omezuje hospodaření skutečnost, že větší části ploch jsou v příliš příkrém svahu, který brání použití mechanizace nebo vyžaduje speciální zařízení. Za stejně znevýhodněné jako horské oblasti se považují i například území ležící severně od 62. rovnoběžky. Materiál Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise (DG Agri) v této souvislosti připomíná, že severní části Finska a Švédska spadají do zmíněné kategorie, aniž by šlo vysoké hory nebo oblasti s nízkými teplotami limitujícími růst plodin či jinak výrazně omezujícími zemědělské aktivity.
Případy, které nespadají do zmíněné definice, je možné označit jako hornaté oblasti. Některé státy je definují podle článku 19 zmíněného nařízení nebo podle charakteristik nesouvisejících přímo se zemědělstvím, jako je třeba vzdálenost od univerzity, nemocnice apod.
Na horské oblasti se nevztahují záměry nově vymezit méně příznivé a znevýhodněné oblastí (LFA) na základě pro celou unii společných biofyzikálních parametrů. Byly totiž na základě jasně daných indikátorů (nadmořská výška a svažitost) určeny již v roce 1975.
Zastoupení v jednotlivých členských státech se liší
Horské oblasti má na svém území šest států unie, hornaté oblasti 16. Nejhornatější je z členských zemí unie Španělsko (7,40 milionu hektarů), dále Itálie (4,30 milionu hektarů) a Francie (3,99 milionu hektarů) a Rumunsko (2,71 milionu hektarů). Tyto čtyři státy mají dohromady 69 procent z celkových hornatých LFA v EU.
Relativní důležitost horských LFA se liší stát od státu. Zatímco ve Finsku, Slovinsku a Rakousku leží více než 50 procent farem a využitelné zemědělské půdy v horských oblastech (ve Finsku jsou sice v nížině, ale za zmíněnou 62. rovnoběžkou), Německu nebo v Polsku jde pouze o méně než pět procent farem a asi dvě procenta využívané zemědělské půdy. V ČR leží v těchto LFA 18 procent využívané zemědělské půdy. V průměru Evropské unie je v hornatých LFA 18 procent hospodářství, 15 procent využívané zemědělské půdy a 18 procent pracovníků v zemědělství.
Horské zemědělství v EU
• Horské farmy mají v průměru stejnou výměru jako farmy bez znevýhodnění (tj. 11 hektarů).
• Produktivita na hektar je v průměru vyšší v horských LFA (857 eur na hektar) než v LFA neležících v horách (761 eur na hektar). Obě tyto hodnoty jsou však výrazně nižší než evropský průměr z oblastí, které nejsou znevýhodněné. Ten činí 1370 eur na hektar.
• Průměrná produktivita práce je v hornatých LFA nižší, a to o 40 procent než tam, kde není žádné znevýhodnění, a o 28 procent menší než v ostatních LFA.
• Mezi roky 1995 a 2007 procházel průměrný strukturální vývoj v horských LFA stejnými zákonitostmi jako v oblastech bez znevýhodnění. To znamená, že rostla průměrná výměra farmy a snižoval se počet hospodařících subjektů, a to v průměru o 18 procent v horských oblastech a o 21 procent tam, kde nebylo žádné znevýhodnění. Nebylo to však doprovázeno změnou ve výměře využitelné zemědělské půdy. Ta byla v horských LFA v průměru nulová, zatímco mimo ně se výměra snížila o sedm procent.
• Průměrný příjem na pracovníka horské farmy dosahuje v unii 13 777 eur na pracovní jednotku (pracovník na plný úvazek) za rok, v nehorských LFA 13 730 eur a v oblastech bez znevýhodnění 18 878 eur. DG Agri upozorňuje, že jde o průměrné hodnoty. V jednotlivých členských státech se může situace samozřejmě dosti podstatně lišit.
• V osmi členských státech je průměrný příjem horských farem vyšší než průměrný příjem farem v oblastech bez znevýhodnění v členských státech, které se k unii přidaly v roce 2004.
• Ve srovnání s oblastmi bez znevýhodnění charakterizuje horské oblasti vysoký podíl pastvin. To odpovídá skutečnosti, že pro pěstování plodin na orné půdě mají velmi obtížné podmínky. Na druhou stranu se v některých, zejména hornatých oblastech objevuje větší podíl trvalých plodin.
• Trvalé plodiny pokrývají devět procent hornatých LFA, zatímco u ostatních typů oblastí je to jen šest procent. Téměř 97 procent těchto trvalých plodin je ve starých členských státech. Jde hlavně o olivové háje, ovocné stromy a drobné ovoce.
• Hlavními aktivitami v horských oblastech je živočišná výroba, zejména chov skotu. Zatížení dobytkem je přitom nižší než v ostatních oblastech. Hustota pasoucích se zvířat na hektar se od roku 1995 nemění.
Charakteristika farem
V polovině členských států, které mají na svém území hory (Řecko, Španělsko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko a Slovensko), mají horské farmy větší výměru než ostatní. Tím si kompenzují nižší produktivitu na hektar. V České republice, Německu, Francii, Rakousku, Polsku, Slovinsku a Švédsku je v horských oblastech menší jak výměra, tak i produktivita.
Mezi roky 1995 a 2007 probíhal strukturální vývoj v horských LFA lépe než v místech bez jakéhokoliv znevýhodnění. Průměrná výměra vzrostla na horách o 23 procent, v oblastech bez znevýhodnění jen o 17 procent. Stejně tak produktivita na plochu rostla v horských LFA o 38 procent, v oblastech bez znevýhodnění jen o 26 procent. .
Úroveň příjmu není stejná. Zatímco v Rakousku, České republice, Španělsku a Polsku se úroveň příjmu v horských oblastech příliš neliší od hodnoty pro LFA mimo horské oblasti, v Německu, Francii, Itálii, Švédsku a Portugalsku je nižší. V Řecku a Slovinsku je naopak vyšší. Ve většině případů je úroveň příjmu na horách vyšší než v oblastech bez znevýhodnění ve státech, které do unie vstoupily v roce 2004. DG Agri však zdůrazňuje, že horské farmy specializované na mléko mají kvůli vyšším nákladům průměrný příjem na pracovníka daleko nižší než v nehorských LFA a v oblastech bez jakéhokoliv znevýhodnění, a to jak v EU-15, tak i EU-10.
V devíti členských státech ze 14 s horskými či hornatými oblastmi je úroveň veřejné podpory, kterou dostávají horské farmy vyšší než kdekoliv jinde, zatímco v Německu, Francii, Polsku a Portugalsku je podpora v horských oblastech v průměru nižšší než v ostatních LFA. V průměru platby určené pro horské LFA a agroenvironmentální podpory činí 27 procent příjmu horských farem.
Horští farmáři mívají také jiné ekonomické aktivity. Například ve Slovinsku je to až 81 procent hospodářů a 73 procent ve Švédsku. Na druhou stranu tuto možnost využívá v Portugalsku jen 22 porcent a v Řecku 20 procent.
Využití zemědělské půdy
Při obtížných přírodních podmínkách nahrazují plodiny na orné půdě trvalé travní porosty, pastviny, louky, popřípadě trvalé plodiny. Orná půda představuje pouze 32 procent využívané zemědělské půdy v hornatých LFA, což je výrazně méně než 54 procent v nehorských LFA a 75 procent v oblastech bez jakéhokoliv znevýhodnění. V celkové výměře farem jsou i nezemědělské plochy, tj. lesy, přírodní areály, neužívané plochy apod. Jejich podíl se zvyšuje se stupněm znevýhodnění. Těchto ploch je 12 procent v normálních neznevýhodněných oblastech, 17 procent v nehorských LFA a 42 procent v hornatých LFA. Ve většině zemí také v horských oblastech převládají pastviny. Výjimkou je Finsko a Švédsko, kde do tzv. horských oblastí podle definice spadají i nížiny za 62. rovnoběžkou. V obou těchto zemích je většina využívané zemědělské půdy zorána. Podobná situace je také ve většině apeninských regionů Itálie.
Mezi roky 1995 a 2007 rostl podíl stálých pastvin a podíl plodin na orné půdě se naopak snižoval v hornatých i ostatních LFA. Opačný vývoj bylo možné sledovat tam, kde nebylo žádné znevýhodnění. To je samozřejmě celkový pohled na vývoj, který měl v různých členských státech svá specifika. Podíl půdy na trvalé pastviny například klesal v hornatých oblastech Francie a Rakouska, naopak rostl v těchto oblastech ve Španělsku, Řecku, Švédsku a zejména v Portugalsku.
Stejné není ani riziko, že farmářii přestanou o půdu na horách pečovat. Podle posledních studií například ve Francii, Polsku a Španělsku je větší riziko, že zemědělci přestanou hospodařit na farmách, které neleží na horách. Na druhou stranu zemědělství a pastevectví ustupuje na příklad v horách Portugalska či Itálie. Využití horských oblastí samozřejmě ovlivňuje jejich dopravní dostupnost.  
Živočišná výroba
V některých členských státech vedly přírodní podmínky a velký podíl trvalých travních porostů k vysoké specializaci farem na pastevní chovy dobytka. V Rakousku, ČR, Německu, Francii a Slovinsku je více než polovina hospodářství specializovaná na skot, kozy a ovce. Tedy na produkci mléka, masa i obojího. V Řecku, Portugalsku a Rumunsku převládají ovce a kozy. Hustota zvířat je v hornatých LFA nižší než v ostatních oblastech.
Součástí tradičního hospodaření v evropských horách je pastevectví. Jde o sezónní pasení stád na pastvinách často velmi vzdálených od stájí. Bývá to pasení na společných pastvinách zajišťované profesionálními pastevci. Mnoho chovatelů praktikuje nestěhovavé pastevectví na pozemcích spojených s farmou. Naproti tomu existuje také tzv. kočovné pastevectví, kdy se zvířata a s nimi i pastevci přesouvají mezi určitými místy tak, aby se pastviny co nejlépe využily.
Trvalé plodiny
Trvalé plodiny se pěstují jen asi na devíti procentech farem v hornatých oblastech. V EU-15 pokrývají téměř celou jejich výměru (97 procent). Jde zejména o olivovníky, ovocné stromy a drobné ovoce. V sedmi členských státech – Bulharsku, ČR, Polsku, Rumunsku, Slovensku, Finsku a Švédsku jde hlavně o pěstování ovoce. Jen na malém podílu hornatých LFA rostou vinice a citrusy. Jejich podíl mezi roky 1995 a 2007 v těchto oblastech stále klesal.
Lesy na horách
Ve většině horských oblastí pokrývají lesy 60 až 80 procent území. Výjimkou jsou třeba hornaté oblasti Řecka a Sicílie, kde podíl výměry lesů poklesl pod 20 procent. Na druhou stranu růst podílu lesů až k 90 procentům by mohl vést k úplné marginalizaci území. Lesy hrají důležitou roli v ekonomice horských oblastí, chrání před přírodními katastrofami a jsou prostředím pro mnoho druhů zvířat a rostlin. Význam má i pastva v lesích.
Slabiny a přednosti horských oblastí
Slabinami hornatých LFA jsou stálý přírodní handicap, závislost na pastvě, opouštění půdy a tlak urbanizace a turistiky, velká vzdálenost od obchodů, nemocnic apod. i očekávané dopady klimatické změny.
Naopak jejich přednostmi jsou kulturní krajina a vysoká hodnota ekosystémů, kvalitní produkty, diverzifikace farem, inovace a lokální kooperační potenciál.
Ušít na míru
Podle DG Agri se tedy průměrná situace horského zemědělství v EU nejeví extrémně kritickou ve srovnání s hospodařením mimo ně. Připouští však, že je zapotřebí důkladnější studie tohoto problému, zejména v nových státech unie.
Podle analýzy by podpůrná opatření, která mohou využívat zemědělci v horských LFA, měla být ušita na míru dané oblasti a vycházet z objektivního výpočtu dodatečných nákladů a ušlého zisku spojených s existujícím znevýhodněním a závazky na ochranu životního prostředí. Je také třeba zlepšit koordinaci mezi jednotlivými fondy a podpůrnými opatřeními. DG Agri připomíná, že strukturální fondy poskytují zdroje potřebné například pro zajištění základní infrastruktury, služeb a vzdělávání.
Je také třeba podporovat místní spolupráci veřejného a soukromého sektoru a tam, kde je to možné, i spolupráci přeshraniční. Příkladem může být zhodnocení kvality místní produkce zpracováním i marketingem, a to zejména v souvislosti s místními turistickými aktivitami.
Agroweb, 22.12.2009, Alterová Libuše

APLIKACE
Knihkupectví Knihkupectví
Infopult Infopult
Terminologický slovník Terminologický slovník
Agronavigátor Set Agronavigátor Set
RSS Agronavigátor

DNEŠNÍ ČLÁNKY

Implementace předpisů týkající se uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh (EUTR)
Pěstování geneticky modifikovaných rostlin
Veřejné zasedání ČK GMO
Původci růžovění klasů pšenice 2014
Přehled zákonů, vyhlášek a nařízení týkající se zemědělské výroby a rozvoje venkova k 31. březnu 2015 
Poslanecká sněmovna projednává novelu o podpoře biopaliv. Ministerstvo zemědělství tak chce dodržet evropské směrnice
Vyjádření Ministerstva zemědělství k problematice halal porážek
Ministr zemědělství informoval vládu o snižování nepříznivého vlivu pesticidů
SVS - Světový den zdraví
Výsledky mimořádné kontroly nepotvrdily porušování zákonů v chovech kožešinových zvířat

NAVŠTIVTE TAKÉ
Zobrazit předchozí počet záznamů : 7 Zobrazit následující
Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu
Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu
České sdružení pro biomasu
České sdružení pro biomasu
Kontrola podmíněnosti - Cross compliance
Kontrola podmíněnosti - Cross compliance
Provozovatel: MZLU Brno
Provozovatel: MZLU Brno
Informacní prehledové studie ÚZEI
Informacní prehledové studie ÚZEI
Vyzkoušené recepty online
Vyzkoušené recepty online
Burzovní zpravodajství a další
Burzovní zpravodajství a další


 Creative Commons LicenseWeb-portál Agronavigátor podléhá licenci Creative Commons (Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla).
 Články lze šířit pouze s uvedením původní citace a s uvedením zdroje ÚZEI, Agronavigator.cz.