A ačkoliv je lidem často na obtíž, bez něj se žít nedá. Nebudou-li larvy, brouci či mouchy, doplatí na to i "pán tvorstva".

Plžům, kteří čím dál víc sužují zemědělce a zahrádkáře, se daří i proto, že je málo světlušek. Jejich larvy jsou totiž mistry v tažení proti těmto škůdcům. Odborníci zabývající se hmyzem dokonce říkají, že neznají lepšího "stopaře" slimáků, než je larva brouka se svítícím zadečkem. "Ta larva je docela chytrá, vystopuje plže podle slizu, napadne jej, paralyzuje a sežere," vysvětluje Karel Spitzer z Entomologického ústavu Akademie věd. Potíž je však v tom, že zatímco zemědělci marně bojují s armádami oranžových slimáků, které jim zhltnou lán kapusty na počkání, titíž zemědělci hubí chemickými postřiky svého nejlepšího "spojence" ve válce s plži - světlušku. Chybějí tlející stromy "Rozmanitost životního prostředí je v kritickém stavu," říká Spitzer. A dodává, že ve významné části českých lesů vymírá hmyz. Přeměnili jsme je v jakési lesoparky či fabriky na výrobu dřeva, v nichž nic nehnije, a proto také pomalu nic nežije. Mrtvo je zejména v příměstských oblastech. "Výjimkou jsou jen chráněná krajinná území - v nich se hmyzu daří, protože žije v přirozeném lese se shnilými stromy a důležitou vlhkostí," říká Spitzer. Stejné jako se slimáky je to i s přemnoženým bodavým hmyzem. Daří se mu, protože lidé hubí jeho přirozené nepřátele - ptáky či dravý hmyz. Se stromy mizí i ptáci a netopýři V lesích u Olomouce, ale i jinde v Česku už kreslí ochránci přírody s lesáky na staré stromy modré křížky. Tedy - jen na některé. Chtějí, aby dožily a neskončily v kamnech jako palivové dříví. A důvod? Ve starých stromech hnízdí ptáci a vyvíjí se i hmyz, který sice člověka někdy obtěžuje, ale lidé by bez něj nepřežili. Jejich snahu spasit brouky podporuje i ministr životního prostředí Libor Ambrozek: "Vše, co zachová přírodní rovnováhu je nedocenitelné." Hmyzu valem ubývá, protože člověk až příliš dlouho přetvářel přírodu k obrazu svému. A přírodovědcům to dělá stále větší starosti. "Pokud vyhubíme hmyz, který tvoří čtyři pětiny živočichů, pak nebude život na této planetě," varuje Karel Spitzer. Jak dodává, žádné důležité procesy v přírodě se bez hmyzu neobejdou. Některé druhy hmyzu nejsou schopny se přemístit, a pokud se starý strom z lesa odveze, nemají šanci přežít. Na tlejících stromech jsou však závislé i stovky dalších druhů organismů, které v lesích udržují rovnováhu: houby, lišejníky, mechorosty, ptáci či netopýři. Pozor na kůrovce V litovelských lužních lesích ochranáři obešli již desítky hektarů a označili stromy, které by se neměly odtěžit."Ne každý strom je však dobré v lese nechat. Značení není jednoduché. V Litovelském Pomoraví jsme zatím vytipovali asi sedmdesát tlejících stromů," dodal Václav Polášek ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví. O tom, že by staré stromy měly v lesích zůstat až do úplného rozpadu, ochránci přírody diskutují s lesníky dlouho. "Má to i svá rizika. Mohlo by se také stát, že vytvoříme podmínky k rozmnožování kůrovce. A to by mohl být obrovský problém," uvedl mluvčí Lesů České republiky Jan Řezáč. Ale přiznává, že se nakonec našel rozumný kompromis. Co znamená modrý křížek Na zkoušku se staré stromy v některých přírodních rezervacích ponechávají již od roku 1997, nyní však těchto lokalit bude přibývat. Vhodné tlející stromy dostávají modrý křížek už na Židlochovicku, Křivoklátsku či Třeboňsku. "Většinou v listnatých lesích. Ve smrkových porostech si to zatím kvůli přemnožení kůrovce netroufáme," přiznává Řezáč. Značky na stromech laikům většinou nic neříkají. Ochránci by si proto přáli, aby se zavedly v celé zemi. "O palivové dřevo je teď zájem a bylo by dobré, kdyby se modré křížky vžily a lidé je respektovali," říká Polášek. Přírodovědci odhadují, že v půdě žije jedenačtyřicet tisíc druhů živočichů a v devadesáti devíti procentech jsou to právě bezobratlí. Na rozdíl od lovné zvěře, včel a ryb jim lidé dlouho žádnou ochranu neposkytovali, přitom už padesát let pozorují, že jich ubývá.

Helena Vaculová, Jan Gazdík (MF Dnes)

EkoList, 26. 5. 2003