Reklama : nabídka publikace

NAVIGACE
Zemědělství
Potravinářství
Informační zdroje
Věda a výzkum
Mapa serveru

VYHLEDÁVÁNÍ
Rozšířené hledání

UŽIVATELSKÝ PŘÍSTUP
  Uživatel:
  Heslo:
 registrovaný uživatel

ANONYMNÍ MAILINGLIST
  E-mail:

WEB INFORMACE



Dotazy infopultu

Dotaz
13.6.2006 - prověřování těsnosti nevyužívaných jímek na močůvku
fiogf49gjkf0d
1 - musí vlastník nebo uživatel močůvkové jímky u nepoužívaných stájí (třeba již několik let)provádět kontrolu těsnosti jímky v předepsaném termínu i když ji vyčistil a naplnil vodou? 2- stačí vyčistit jímku a nepoužívat ji abych nemusel prověřovat jímku na těsnost?
 
Odpověď
fiogf49gjkf0d
fiogf49gjkf0d

kontrola těsnosti jímek je jasně předepsána zákonem. Které právní normy se k této problematice vztahují jsou uvedeny níže.

Pracovníci České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v souladu s platnými předpisy kontrolují, jestli nedochází k ohrožování jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů a ke kontaminaci podzemních vod nebo povrchových vod. Při provozování zejména starších, podzemních a zevně nekontrolovatelných jímek na tekutá statková hnojiva je nebezpečí ohrožení vod často velmi vysoké. Proto ČIŽP v těchto případech ukládá nápravná opatření ve smyslu provedení zkoušek těsnosti předmětných jímek odbornou (autorizovanou) firmou s následným předložením výsledků provedených zkoušek ČIŽP. Odvolává se přitom zejména na § 39 odst. 1 vodního zákona, kde se m.j. říká, že každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo do podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Okamžité provedení zkoušek těsnosti se tedy vyžaduje při podezření na netěsnost těchto podzemních jímek (např. vzhledem k jejich stáří či k technickému stavu). V ostatních případech je ČIŽP oprávněna vyžadovat provádění zkoušek těsnosti u všech podzemních jímek nejdéle pět let od provedení poslední zkoušky, s odkazem na § 6 vyhlášky č. 191/2002 Sb. V praxi inspektoři vyžadují předložení dokladu o provedení poslední zkoušky těsnosti.
Zkouška vodotěsnosti podle § 6 vyhlášky MZe č. 191/2002 Sb. je splněna "dodržením normové hodnoty" (odkaz na § 3 písm. p/ vyhlášky č. 137/1998 Sb.). Normová hodnota je konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě. V tomto případě se jedná o zkoušku vodotěsnosti prováděnou podle normy ČSN 75 0905. Tato norma je určena pro vodárenské a kanalizační nádrže, a rovněž pro ostatní nádrže, pro které je požadována vodotěsnost právními předpisy. Postup podle ČSN 75 0905 však není z praktického hlediska optimální pro zkoušení těsnosti skladů pro tekutá statková hnojiva. Jiný než schválený postup však zatím neexistuje.
Zkouška těsnosti by měla být provedena podle předem schváleného postupu odbornou (autorizovanou) firmou. Tímto způsobem lze zaručit odborné a jednotné provedení zkoušek včetně určení jejich dalšího termínu. Firma tím na sebe přebírá i určitou část odpovědnosti. Kvalifikace k provádění těchto zkoušek by měla být splněna na základě činnosti autorizovaných inženýrů nebo na základě živnostenského oprávnění jako volná živnost ve smyslu nařízení vlády č. 140/2000 Sb., položka 71 "inženýrská činnost v investiční výstavbě" nebo položka 99 "činnost technických poradců stavebnictví a architektury". V každém případě je však vhodné, aby zkoušky prováděla nezávislá osoba.
Způsob provedení zkoušky těsnosti lze zvolit podle výše uvedené technické normy popř. podle pokynů stanovených výrobcem jímky. Pokud způsob zkoušky těsnosti nelze provést výše uvedenými způsoby, lze dohodnout jiný způsob s kvalifikovanou právnickou nebo fyzickou osobou, která bude zkoušku provádět a navržený způsob projednat s místně příslušným vodoprávním úřadem.
Zkoušky těsnosti jsou požadovány již delší dobu. Konkrétní požadavky na prokazování těsnosti se však postupem doby měnily.
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách stanovil v § 25 povinnost "činit opatření, aby do vod nevnikly látky, které by mohly ohrozit jakost a zdravotní nezávadnost vod". Na základě zmocnění v § 25 odst. 4 byla vydána vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod, s účinností od 1.dubna 1977, která:
- v § 1 definuje "závadné látky", kterými podle odst. (1) písm. d) a e) jsou "...silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty".
- v § 3 stanoví požadavky na opatření ("přiměřeně druhu závadné látky"), např. podle odst. (1) písm. d) požaduje: "pravidelné kontroly skladů a skládek, jakož i zkoušení těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ... závadných látek"; písm. e) "vybudování odpovídajícího kontrolního systému..." - účinnost předpisu 1.4.1977 - 31.12.2001.
Tyto požadavky z vyhlášky č. 6/1977 Sb. byly převzaty do nového vodního zákona č. 254/2001 Sb. (§ 39, odst. 4), kde byl tento požadavek zpřísněn takto: "nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, jakož i zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování ... závadných látek"; dále byl převzat i požadavek na "vybudování a provozování odpovídajícího kontrolního systému...", vše s určením pro sklady nebezpečných látek (mimo jiné i pro "silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty") a zvlášť nebezpečných látek a závadných látek ve větším rozsahu nebo za zvýšeného nebezpečí - účinnost předpisu 1.1.2002 - 22.1.2004.
Po novele v lednu 2004 již vodní zákon zkoušky těsnosti pro "obyčejné" závadné látky nepožaduje, pouze v pětiletých intervalech vyžaduje zkoušky těsnosti pro sklady nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek (od 23.1.2004 mezi nebezpečné látky již nepatří hnojiva ani statková hnojiva); nadále je požadováno "nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky" (není stanoven přesný postup, stačí však zapsat výsledky vizuální kontroly do provozního deníku) a "v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy" a "vybudovat a provozovat kontrolní systém" - účinnost předpisu od 23.1.2004.
Zkoušky těsnosti po "linii" stavebního zákona však stále vyžaduje vyhláška MZe č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství - účinnost předpisu od 1.6.2002.
V ustanovení § 6 je stanoven požadavek na doplňkové zabezpečení staveb a částí staveb při jejich umísťování v oblastech se zvýšenou ochranou vod. Dle vyjádření MŽP je nyní "oblastí se zvýšenou ochranou vod" celá ČR, hlavně z důvodů stanovení "citlivých oblastí", což jsou všechny povrchové vody na území ČR (§ 10 nařízení vlády č. 61/2003 Sb.).
Doplňkové zabezpečení z hlediska ochrany vod realizované v rámci projektu a provedení staveb, které je nedílnou součástí těchto staveb, prezentují požadavky (ustanovení) písm. b) - d), kde je stanovena povinnost opatřovat stavby kontrolními systémy.
U ostatních požadavků a), c), e), f) se nejedná o zabezpečení staveb, které je jejich nedílnou součástí, ale o definici systému kontroly nepropustnosti těchto staveb v průběhu jejich užívání nezávisle na jejich vlastnostech daných projektem - je stanovena povinnost provádět normové zkoušky vodotěsnosti 1x za 5 (10) let.
Existuje tedy duplicita požadavků - je vyžadováno vybudování "kontrolního systému" a navíc je stanoven "systém kontroly", spočívající v cyklických zkouškách těsnosti.
Aktuální a připravované změny:
1) Revidovaná ČSN 75 0905 "Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží" se s účinností od 03/2006 nevztahuje na zemědělské stavby.
2) Připravuje se novela vyhlášky č. 191/2002 Sb., především úprava § 6 odst. a) až f) "Doplňkové zabezpečení staveb a částí staveb při jejich umísťování v oblastech se zvýšenou ochranou vod", např. ve smyslu:
- zrušení požadavku na cyklické ověřování nepropustnosti u jímek a nádrží vybavených kontrolním systémem,
- umožnění zkoušky těsnosti uznaným alternativním způsobem (např. posouzení na základě rozboru zeminy nebo vody ze hydrogeologické sondy) u staveb bez kontrolního systému,
- zrušení požadavku na cyklické ověřování nepropustnosti stájových skladovacích prostor (kanálů a jímek) ve stájích pro hospodářská zvířata.

Podle mého názoru bude rozhodující výsledek vašeho jednání s pracovníky příslušné ČIŽP, kteří jsou povinni k Vašemu dotazu jak postupovat v případě, kdy jsou jímky nevyužívané, vydat závazné stanovisko.
Pokud se týče toho, zda má kontrolo těsnosti provádět nájemce nebo vlastník musí vyplynout ze smlouvy o pronájmu, ve které má být uvedeno, kdo provádí a hradí opravy a údržbu pronajímané nemovitosti. Postup a přístup by měl stejný jako u jiných předepsaných revizí, jako např. elektroinstalace, hasicích přístrojů a požární prevence, bezpečnosti práce atd.

Autor odpovědi: Ing. Petr Michal

APLIKACE
Knihkupectví Knihkupectví
Infopult Infopult
Terminologický slovník Terminologický slovník
Agronavigátor Set Agronavigátor Set
RSS Agronavigátor

NAVŠTIVTE TAKÉ
Zobrazit předchozí počet záznamů : 7 Zobrazit následující
Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu
Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu
České sdružení pro biomasu
České sdružení pro biomasu
Kontrola podmíněnosti - Cross compliance
Kontrola podmíněnosti - Cross compliance
Provozovatel: MZLU Brno
Provozovatel: MZLU Brno
Informacní prehledové studie ÚZEI
Informacní prehledové studie ÚZEI
Vyzkoušené recepty online
Vyzkoušené recepty online
Burzovní zpravodajství a další
Burzovní zpravodajství a další